Překyselení organismu

07.11.2012 21:24

 

ČLÁNEK: Latentní acidóza  = PŘEKYSELENÍ ORGANISMU

Překyselení organismu je v současné době jedním z nejvážnějších degenerativních zdravotních problémů vůbec, je to skrytý původ mnoha nemocí.  
Překyselení, jeho dopady a souvislosti, zdá se unikají jak oficiální nauce o zdraví, tak i nám samotným. Málokdo si doposud dokáže uvědomit přímý vztah mezi možným dlouhodobým nadbytkem kyselin v organismu a zdravím.

Zdraví, neboli stav bez nemoci, je totiž bezprostředně závislé na rovnováze kyselých a zásaditých látek v těle. Stav nadbytku kyselin způsobuje či zhoršuje drtivou většinu nemocí. Podle významných světových autorů totiž téměř není možno onemocnět, dokážeme - li udržet správnou acido-bazickou (zásadito-kyselou) rovnováhu v organismu. Pokud je možno nastolit správný poměr kyselin a zásad v těle, je vždy možná náprava zdravotního stavu či dokonce vyléčení!

 Měli bychom se obávat nejen překyselení žaludku, ale také patologického posunu hodnoty pH celého těla. Zbavuje tělo minerálů (vápník, sodík, draslík a hořčík) a získává je z vitálních orgánů a kostí. V důsledku toho je tělo vážně a dlouhodobě poškozeno, což vede k okyselení; a co je ještě horší, toto okyselení může léta zůstat bez povšimnutí.

Prvním krok spočívá v pochopení, že správný poměr kyselin a zásad je, nebo by měl být pro člověka normální a běžný. Naše tělo je plně fungující vyvážený celek pouze za předpokladu této rovnováhy. Stav nemoci nebo její předzvěst je jen důkazem, že přestala fungovat rovnováha a pravděpodobnou příčinou téměř vždy bude nějaká námi ovlivnitelná skutečnost. Každý člověk je tedy pánem své acido-bazické rovnováhy a tudíž zcela pravděpodobně většinovým tvůrcem svého zdraví či uzdravení.

Náš organismus s geniální přesností udržuje ve správném pH orgán, který považuje za nejdůležitější. Krev! Krev má pH 7,35 až 7,4 s velmi nepatrnými výkyvy. Pokud by se tato hodnota výrazněji snížila pod 7,35 člověk zemře. Celá řada biochemických pochodů v těle je zaměřena na udržení pH krve a to i za cenu „ nesprávné funkce jiného orgánu“.

 Kyseliny jsou pro organismus škodlivé látky. Některé se v organismu tvoří jako produkty látkové výměny (chlorovodíková, octová, močová apod.), jiné bohužel přijímáme. Pro zajištění zmíněné acido-bazické rovnováhy je bezpodmínečně nutné kyseliny z těla průběžně odbourávat-redukovat. K odbourávání kyselin může dojít pouze za přítomnosti látek zásaditého charakteru (minerály, stopové prvky apod) . Jestliže je jejich příjem ve stravě dostatečný, je vše v pořádku. Jestliže přijímáme zásaditých látek málo a kyselých mnoho, organismus je nucen použít pro redukci kyselin uložené zásadité látky. Vápník z kostí, chrom ze slinivky, zinek z prostaty, hořčík, který byl původně určen pro nervovou činnost, atd. A navíc organismus začne ukládat nežádoucí vodu a zadržovat jí, aby kyseliny v těle naředil. Tím dochází k ochromení bezchybné činnosti orgánů. Dlouhodobé  kyselé prostředí těla tak představuje úrodnou půdu pro rozvoj nemocí, které se často stávají chronické. Mohl by následovat dlouhý výčet chorob počínaje alergiemi, artrózami, žaludečními vředy a konče např. rakovinou považovanou za„kyselou nemoc číslo jedna“.

Díky stravě, kterou přijímáme, má více jak 90% populace překyselení organizmu (latentní acidózu).

Gottfried Segger, výzkum v oblasti kyselých látek v těle:
„Onkologické onemocnění vzniká pouze v kyselém prostředí. A jediná účinná ochrana proti této nemoci je strava prostá kyselin. Neboť pokud je acido-bazická rovnováha již jednou chronicky narušena, dochází k nedozírným následkům, které se navenek projevují ve všech možných podobách: od věčně špatné nálady, únavy, podrážděnosti a deprese až po revma, artritidu, alergie, žaludeční a střevní potíže, zničený chrup a „kyselou smrt“ při infarktu a onkologii. V dnešní době je důležité užívání zásadité směsi.“

Příčiny překyselení:

Nesprávná výživa - mnoho nevhodné, ale málo vhodné stravy, nadvýživa (přetížení organizmu), příliš mnoho bílkovin, cukru, alkoholu, nikotinu, nasycených mastných kyselin, jedů z poživatin, insekticidy, pesticidy, herbicidy, potravinové přísady, konzervační barvící přísady, chlór v pitné vodě.

Stravovací návyky - nedostatečné žvýkání (podpora kyselinotvorného kvašení ve střevech).

Nerovnoměrný poměr kyselinotvorných a zásadotvorných potravin.

Narušení střevní flóry (kvašení v tenkém střevě, zahnívání v tlustém střevě).

Nedostatek tekutin (stoupá koncentrace kyselých odpadů hlavně v tuku a v nervových a pojivových tkáních).

Zloba a agrese, stres a nahromaděná duševní zátěž.

Příčina překyselení našeho těla tedy spočívá rovným dílem v naší potravě, stresu a v metabolických procesech. Prostřednictvím lymfatického systému zatěžuje ledviny, které jsou schopny vylučovat nadměrné množství kyselin jen krátkou dobu. Stres díky adrenalinu účinnost alkalizace také snižuje. V souvislosti s okyselením je síť našich cév, neustále narušována. Vzhledem k tomu, že zprostředkovává spojení mezi všemi buňkami v těle, rozšiřuje se poškození do celého těla.

Pro orientační přehled je při správné funkci ledvin dostačující jednoduché vyšetření pH moči. Protože vylučování kyselin v průběhu dne kolísá dle příjmu potravy, je účelné provést srovnání denního profilu opakovaně během 3 - 4 dnů. Měření lze provést doma.

 Při zjištění výrazně kyselé hodnoty, je nezbytné provést odpovídající opatření k odkyselení – například příjem preparátů se zásaditým účinkem, zásadité koupele a především odpovídající změna stravování!

 

Zásadotvorné a neutrální potraviny

Ananas, angrešt, artyčoky, bambusové klíčky, banány, borůvky, brambory, brokolice, grahamový chléb, hlávkové zelí, hrášek čerstvý, hroznové víno, hruška, husí prsa, chřest, jablko, jáhly, jahody, ostružiny, petržel, platýs, podmáslí, pomeranč, pórek, slunečnicový olej, sojové klíčky, šípky, špenát,…
JEČMEN, CHLORELLA

Kyselinotvorné potraviny

Žitné klíčky, rýže loupaná, pšeničné klíčky, vejce, maso hovězí, vepřové, králičí, slepičí, kapří, slaneček, ementálský sýr, tvaroh, čočka, bílá mouka, burské oříšky, bílé pečivo, krupice, para a vlašské ořechy, uzené maso, šunka, ovesné vločky, sádlo, hrách, mandle, lískové ořechy, ...

Hodnota pH tekutin vnitřního prostředí ovlivňuje naprosto všechny buňky organismu. Tělo jen těžko snáší nadměrné výkyvy rovnováhy kyselin a zásad. V podstatě celá látková výměna závisí na vyrovnaném vnitřním prostředí. Rozhodně by mělo být v acidobazické rovnováze!